Program konference

Personalistika, právo
a vzdělávání ve veřejné správě


14. až 16. září 2022, Brno  

Nejnovější a nejlepší informace z personalistiky, práva a vzdělávání ve veřejné správě na jednom místě...

14. září 2022

Plénum (společné pro všechny účastníky)

Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, sál Zastupitelů

10:00–10:30 Úvodní zdravice

10:30–17:00 Odborný program

Akreditace MV: připravujeme

  • doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D., předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    Téma: Aktuální praxe ÚOHS v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a koordinace
    veřejné podpory
  • Mgr. Dana Roučková, náměstkyně pro řízení sekce legislativy, Ministerstvo práce a sociálních věcí
    Téma: Zákoník práce – aktuální novelizace a výhled do roku 2023

19:30–22:00

Slavnostní večer s hudebním vystoupením houslistky Julie Svěcené (místo vystoupení bude upřesněno.

22:00–24:00

Posezení ve Stopkově pivnici (Česká 5, Brno)

  

15. září 2022

Ve středu 15. září 2022 budou probíhat jednání v jednotlivých sekcích

Hotel International Brno, Husova 16/2000

09:00–15:00

Všechny sekce budou v jedné budově, a účastníci celé třídenní konference tak v den konání paralelních sekcí, mohou libovolně přecházet ze sekce do sekce.

15. září 2021, 09:00–12:00 (dopolední program)

Kulatý stůl k náhradě škody

Odpovědnost za škodu, která může dopadnout na zaměstnance, jejichž prostředky na platy jsou hrazeny z veřejných rozpočtů

Škoda vzniklá při porušení právních předpisů (resp. zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním):

  • zaměstnavatel „prohraje“ soudní spor se zaměstnancem o neplatnost skončení jeho pracovního (služebního poměru) z důvodu, že organizační změna (systemizace) byla účelová a zaměstnavatel se její pomocí jen chtěl „zbavit“ nepohodlného zaměstnance; zaměstnavatel byl pak povinen tomuto zaměstnanci zaplatit náhradu platu za dobu, po kterou mu nepřiděloval práci (z důvodu, že se domníval, že jeho pracovní poměr skončil)
  • je tato náhrada platu škodou způsobenou zaměstnavateli, protože zaměstnanec nemohl plnit svůj závazek, kterým je výkon sjednané práce?
  • je zde dána odpovědnost zaměstnance, který plní úkoly statutárního orgánu v pracovněprávních záležitostech za škodu?
  • a pokud ano, je zde dána i spoluodpovědnost za škodu dalších zaměstnanců, kteří „neplatnou“ výpověď připravovali? Např. personalistka, vedoucí personálního odboru atd. *jaký časový okamžik se považuje za vznik škody od něhož počíná běžet promlčecí doba?

Schodek na majetku (inventarizace, scanner, stolní PC, monitor):

  • při inventarizaci se zjistí, že ve skladu kancelářských potřeb chybí dva monitory a tiskárna k PC
  • může se správce skladu (resp. když není určena osoba odpovědná za sklad, tak statutární orgán), nějakým způsobem zprostit odpovědnosti za škodu?
  • musí mít správce skladu, aby byl odpovědný za škodu při chybějících věcech, podepsánu dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřeného majetku?
  • kdo je odpovědný za vzniklou škodu, když má klíče ke skladu více zaměstnanců, ale dohodu o odpovědnosti má podepsánu jen jeden z nich?

Poškození motorového vozidla zaměstnavatele – (tyto škody jsou ze škod na majetku zaměstnavatele nejčastější)

  • musí mít státní zaměstnanec (zaměstnanec) ke služebnímu autu (tzv. referentské vozidlo) uzavřenu dohodu o odpovědnosti za svěřené věci, aby odpovídal za případnou škodu nebo za ni odpovídá i bez této dohody
  • kdo prokazuje škodu – státní zaměstnanec tvrdí, že přišel k zaparkovanému autu a měl promáčklý blatník nebo kapotu a že neví kdo mu to udělal a že tudíž on není zodpovědný za vzniklou škodu
  • odpovídá státní zaměstnanec za škodu, když se vyhýbá vozidlu s majáčkem, a přitom najede na obrubník a poškodí tím svůj blatník
  • jak státní zaměstnanec prokazuje, že škodu nezavinil, že se jen vyhýbal vozu s majáčkem a najel do výmolu a přitom prorazil pneumatiku (on tvrdí, že jinam než do výmolu se ohnout nedalo) 

Dotace získaná na základě projektu vypsaného ministerstvem (krajem)

  • škola (město nebo kraj) žádá o dotaci (žádost připravují její zaměstnanci); na dotaci není nárok, ale je zveřejněno, že dotaci obdrží všichni, kteří splní podmínky
  • škola (město, kraj), resp. její zaměstnanec udělá v žádosti o dotaci chybu a škola (město, kraj) z toho důvodu dotaci neobdrží
  • je nezískaná dotace škodou? Na dotaci nebyl nárok… a když se nezíská… lze zvažovat náhradu škody po tom, kdo to možná nějak zavinil či spoluzavinil? V rozhodnutí o neposkytnutí dotace je totiž výslovně uvedeno, že poskytnutí dotace se zamítá z důvodu chybně vyplněné žádosti o dotaci

Kdo má kompetenci rozhodovat za zaměstnavatele o vzniklé škodě

  • jaké je role škodní komise? Co když škodní komise doporučí statutárnímu orgánu (řediteli kraje) výše náhrady škody snížit anebo rozhodne, že zaměstnanec za ni neodpovídá a statutární orgán (ředitel kraje) se bude řídit jejím doporučením, avšak zastupitelstvo kraje se to dozví a dospěje následně k jinému názoru (např. že zaměstnanec byl za škodu odpovědný anebo, že ji měl ředitel kraje po něm vymáhat v plné výši) a bude tuto škodu nebo její rozdíl uplatňovat právě po statutárním orgánu
    (řediteli kraje). Je ředitel kraje za tuto škodu odpovědný nebo ne (když jen jednal v souladu s doporučením škodní komise)
  • statutárním orgánem ve služebních vztazích je na ministerstvu státní tajemník; na ministerstvu je zřízena škodní komise a státní tajemník se bezvýhradně řídí jejími závěry; může se stát, že má ministr ohledně uznání škody (škodní komise rozhodla, že státní zaměstnanec za škodu odpovědný není) či její požadované výše po státním zaměstnanci (dojde-li rozhodnutím škodní komise k jejímu snížení), který se ohledně škody
  • kdo vůbec rozhoduje o náhradě škody vůči členům rady kraje a vůči řediteli příspěvkové organizace?
  • komu přísluší jmenovat škodní komisi? A musí být škodní komise vůbec zřízena?
  • je pro statutární orgán výhodnější škodní komise mít anebo nemít? Je rozdíl mezi tím, když o tom, co
    je nebo není škoda (nebo o její výši) rozhodne statutární orgán sám nebo podle doporučení škodní
    komise?

Odpovědnost zaměstnavatele za odložené věci )tedy věci, které se obvykle nosí do práce a které si státní zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém)

  • státní zaměstnankyni zatekla střechou voda do skříně v její kancelář a zničila jí kosmetiku (rtěnku, pudr, štětec na pudr) – je zde dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu?
  • státnímu zaměstnanci zatekla střechou voda do skříně v jeho kanceláři a zničila mu kosmetiku (deodorant a parfém) – je zde dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu?

Odpovědnost zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem v případě, kdy pojišťovna odmítne vyplatit náhradu nebo ji vyplatí jen částečně (zpravidla bolestné)

Škoda, která vznikla při výkonu veřejné moci nebo při nesprávném úředním postupu (zákon č. 82/1998 Sb.)

Správní rozhodnutí, které bylo následně soudem zrušeno

  • úřad vydal správní rozhodnutí, které bylo následně soudem zrušeno (bylo zrušeno z důvodu, že soud měl na problematiku odlišný právní názor než oprávněná úřední osoba, která rozhodnutí vydala)
  • lze vůči této oprávněné úřední osobě uplatnit požadavek na náhradu škody? Např. za náklady řízení, které musí úřad zaplatit protistraně Rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění černé stavby
  • půdní byt byl postaven bez stavebního povolení a je tak černou stavbou – úřad se obává rozhodnout o jejím odstranění, neboť by tím mohlo dojít k zásahu do střechy bytového domu. Úředníci stavebního úřadu odmítají rozhodnout o odstranění černé stavby s poukazem na možný vznik škody, za který by mohli být tím rozhodnutím odpovědní. Jakým způsobem lze danou situaci řešit? Bylo by možné stavět veškeré půdní byty bez stavební povolení, protože úředníci stavebních úřadů by z důvodu možné
    spoluodpovědnosti za škodu vzniklou při odstraňování černé stavby na společných částech domu (střecha, možné narušení statiky domu), raději stavbu dodatečně povolili (po jejím postavení)?
  • vlastník bytu si směrem do vnitrobloku budovy přistavěl k bytu terasu, aniž by k tomu měl souhlas (stavební povolení) stavebního úřadu – úředníci stavebních úřadů se obávají rozhodnout o odstranění černé stavby jednak z důvodu ztíženého přístupu při odstraňování k ní, a jednak z důvodu pravděpodobného vzniku škody, k níž by došlo při odstraňování terasy do konstrukce nosných zdí bytového domu.

Neudělení stavebního povolení

  • stavební úřad nepovolí stavbu a developer to dá k soudu – soud pravomocně rozhodne, že stavba měla být povolena; následně developer v soudním řízení vymáhá náhradu škody, která mu neudělením stavebního povolení vznikla; pokud soud dospěje k závěru, že developerovi opravdu neudělení stavebního povolení škoda vznikla, město (městská část hl. města Prahy) ji uhradí a musí ji následně vymáhat po příslušné oprávněné úřední osobě, která stavební povolení zamítla?

Neposkytnutí informace, která byla žádána podle zákona č. 106/1999 Sb.

  • státní orgán (nebo veřejná instituce nebo město či kraj) neposkytl informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.; v soudním řízení bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, že informaci poskytnout měl
  • původně odmítnutý žadatel se následně v soudním řízení domáhal náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu (cítil se poškozen, že informaci původně nedostal a dostal ji až na základě rozhodnutí soudu)
  • pokud by mu v soudním řízení byla přiznána finanční kompenzace, může (resp. musí) ji státní orgán (veřejná instituce, město, městská část hl. města Prahy či kraj) vymáhat po zaměstnanci, který tuto informaci dle zákona č. 106 původně odmítl poskytnout (tedy po tom, kdo rozhodnutí o neposkytnutí informace podepsal? A pokud ano, je zde dána spoluodpovědnost dalších zaměstnanců, kteří se na odmítnutí poskytnout informaci podíleli? Např. právníků ministerstva, kteří původně doporučili
    informaci neposkytnout?

Odpovědnost za škodu způsobenou radou nebo metodickým stanoviskem státního zaměstnance, úředníka kraje nebo Magistrátu

  • ustanovení § 2950 obč. zák. – „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“
  • státní zaměstnanec (úředník kraje, Magistrátu hl. města Prahy) poskytl v rámci metodické pomoci stanovisko, kde zastává určitý názor v oblasti, v níž působí (např. právník Ministerstva zdravotnictví v rámci poskytované metodické pomoci fakultním nemocnicích, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, vypracoval stanovisko v rámci poskytované metodické pomoci městům a krajů – např. při poskytování odměn zdravotníkům za práci na Covidových jednotkách nebo při ukončování pracovních poměrů se svými úředníky)
  • ve stanovisku podepsaném příslušným ředitelem odboru je zastáván jednoznačný právní názor, že např. odměny poskytované zdravotníkům za práci na Covidových jednotkách se považují za stabilizační a jako takové se nezapočítávají do průměrného výdělku na výpočet dovolené, překážek v práci atd., ovšem na konci tohoto stanoviska se uvádí, že „tento výklad není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze věcně a místně
    příslušné soudy“
  • fakultní nemocnice (město) se tímto názorem řídila a zdravotníkům tyto odměny do průměrného výdělku nezapočítávala
  • v případě, že by některý ze zdravotníků zažaloval fakultní nemocnici o doplatek náhrady platu, která mu náležela za dobu čerpání dovolené a soud by kupříkladu rozhodl, že do jeho průměrného výdělku měly být započítány i odměny poskytnuté mu za práci na Covidové jednotce (byť byly označeny za stabilizační), je možné aby následně fakultní nemocnice uplatňovala vůči Ministerstvu zdravotnictví resp. vůči příslušnému řediteli odboru, který toto stanovisko podepsal, náhradu škody spočívající
    v nákladech právního zastupování, které bylo soudem přiznáno úspěšné straně ve sporu?
  • nebo ředitel odboru Ministerstva vnitra v rámci poskytované metodické pomoci městům a krajům vydal (resp. podepsal) stanovisko jak mají města postupovat, chtějí-li ukončit pracovní poměr se svým úředníkem a za jakých okolností mu mají vyplácet tzv. zvýšené odstupné podle zákona č. 312/2002 Sb.
  • na konci stanoviska se opět uvádí, že „tento výklad není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze věcně a místně příslušné soudy“
  • město se tímto právním názorem řídilo, když rozvazovalo pracovní poměr se svým úředníkem a vyplatilo mu i zvýšené odstupné dle zákona č. 312/2002 Sb.
  • v soudním řízení o neplatnost skončení pracovního poměru soud rozhodl, že skončení pracovního poměru bylo pro rozpor se zákonem neplatné a že dotyčný zaměstnanec ani nebyl úředníkem ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., a tudíž mu nemělo být vyplacené ani tzv. zvýšené odstupné dle zákona č. 312/2002 Sb.
  • je možné, aby město následně uplatňovalo po příslušném řediteli odboru Ministerstva vnitra náhradu škody ve výši nákladů na právní zastupování, které bylo soudem přiznáno danému neplatně propuštěnému úředníkovi? A je možné, aby město  uplatňovalo po daném řediteli odboru i náhradu škody ve výši náhrady platu, kterou muselo neplatně „propuštěnému“ úředníkovi zaplatit za dobu, po kterou mu nepřidělovalo práci (z důvodu, že se domnívalo, že jeho pracovní poměr platně skončil)?

Přednášející:

  • JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze
    Téma: připravujeme...
  • doc. JUDr. Michal Radvan, Ph.D., proděkan pro zahraniční a vnější vztahy, docent pro obor finanční právo na Masarykově univerzitě v Brně
    Téma: připravujeme...
  • Mgr. Jakub Joklík, vedoucí oddělení metodiky dozoru, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů – první zkušenosti se zaváděním Sbírky právních předpisů jako nového informačního systému veřejné správy dle zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Kulatý stůl k tématu: Zadávání veřejných zakázek – jak zadat veřejnou zakázku, aby hlavním hodnotícím kritériem byla kvalita a ne cena

  • JUDr Martin Kakrda, vedoucí oddělení metodiky veřejných zakázek, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Mgr. Iveta Pospíšilíková, ředitelka odboru druhostupňového rozhodování na ÚOHS

Akreditace MV: připravujeme

15. září 2022, 09:00–12:00 (dopolední blok)

Témata:

  • Zrušení pracovního poměru ve zkušební době – jak správně sjednat zkušební dobu ve jmenování
  • Zrušení pracovního poměru ve zkušební době poté, co zaměstnankyně oznámí svému nadřízenému, že je těhotná
  • Organizační změny a jejich dopad do rušení pracovního místa včetně pracovních míst vedoucích zaměstnanců - judikatura, příklady z praxe
  • Při organizační změně je zrušena sekce IT bez náhrady – veškeré činnosti IT budou realizovány prostřednictví externího dodavatele – o jaký výpovědní důvod se u stávajících zaměstnanců vykonávajících IT a vedoucího zaměstnance sekce IT jedná?
  • Organizační změny a jejich dopad do rušení služebního místa včetně služebních míst ředitelů odborů a vedoucích oddělení - judikatura, příklady z praxe
  • Ukončení pracovního poměru ze závažného porušení pracovních povinností (krádež – vynášení jídla, fyzické „tresty“ uživatelů facka, tahání za vlasy)
  • Ukončení pracovního poměru z důvodu soustavného porušování pracovních povinností (neplnění běžných pracovních úkolů, neomluvená absence)
  • Porušování „pracovní kázně“ v praxi, „trestání“ zaměstnanců a důsledky s tím spojené
  • Ukončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti + pracovnělékařské prohlídky (zaměstnavatel má podezření, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a chce ho poslat k „závodnímu“ lékaři, ale dotyčný zaměstnanec to odmítá – může mu to zaměstnavatel nařídit? A co v případě závěru lékaře, že zaměstnanec pozbyl pracovní způsobilost jen částečně, jen k některým pracím spadajícím do jeho druhu práce?
  • Ukončení služebního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti + pracovnělékařské prohlídky (zaměstnavatel má podezření, že státní zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a chce ho poslat k „závodnímu“ lékaři, ale dotyčný zaměstnanec to odmítá – může mu to zaměstnavatel nařídit? A co v případě závěru lékaře, že zaměstnanec pozbyl pracovní způsobilost jen částečně, jen k některým pracím spadajícím do jeho druhu práce?
  • Doručování skončení pracovního poměru zaměstnavatelem – jedná-li se o zaměstnance, který z důvodu ztráty druhu práce nedochází na pracoviště anebo o zaměstnance, kterému je doručováno z důvodu právní jistoty další skončení pracovního poměru, byť mu na základě jiné „výpovědi“ pracovní poměr skončil (ovšem zaměstnanec toto skončení činí sporným a podal k soudu žalobu na neplatnost tohoto skončení)

Přednášející:

  • prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., vedoucí Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze
  • JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze
  • JUDr. Jiří Doležílek, předseda pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu ČR
  • JUDr. Pavel Malý, předseda pracovněprávního oddělení Nejvyššího soudu ČR
  • Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., soudce Nejvyššího soudu ČR

15. září 2022, 13:30–15:00 (odpolední blok)

  • Mgr. Martin Koníček, vedoucí Odboru kanceláře ředitele, KÚ Jihomoravského kraje, Mgr. Pavla Horáková, psycholožka, koučka, personální oddělení KÚ Jihomoravského kraje
    Téma: Vždyť práci úředníka nikdo nevidí
  • Ing. Pavel Kowalski, vedoucí personálního oddělení, KÚ Moravskoslezského kraje
    Téma: Metoda řízení lidských zdrojů - we invest in people - charakteristika standardu, vazba standardu na strategii úřadu, kickoff na KÚ (dotazníkové šetření, rozhovory se zaměstnanci, závěrečná zpráva a akční plán)

15. září 2022, 09:00–15:10

  • RNDr. Josef Postránecký, státní tajemník, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: Zkušenosti z aplikace vybraných institutů státní služby při řešení specifických a časově omezených úkolů

Akreditace MV: připravujeme

15. září 2022, 09:00–15:10

  • připravujeme...

Akreditace MV: připravujeme

15. září 2022, 09:00–15:10

  • připravujeme...

Akreditace MV: připravujeme

15. září 2022, 09:00–15:10

  • připravujeme...

15. září 2022, 09:00–15:10

  • připravujeme...

15:30–18:00 Doprovodný kulturní program

  • komentovaná prohlídka vily Stiassni
  • komentovaná prohlídka vily Jurkovič
  • komentovaná prohlídka vily Tugendhat
  • komentovaná prohlídka vily Löw Beer
  • další část doprovodného programu se ještě připravuje.

19:00–03:00

Společenský večer v Hradní vinárně na Špilberku:

  • posezení bude v hradní vinárně, hradním sklepě a hradní hlásce
  • cimbálová muzika s primášem Františkem Macinkou
  • během večera budou probíhat komentované prohlídky Kasemat, „Rozhledny“ v nárožní věžici ve východní části hradu, výklad zvonkohry a prohlídka Jihozápadního Bastionu
  • bude zajištěn volný přístup na Jižní terasu, aby si účastníci mohli v klidu „vychutnat“ sklenku vína při nádherném výhledu na město Brno

16. září 2022

Plénum (společné pro všechny účastníky)

Dominikánské nám.1, sál Zastupitelů

09:00–13:00

Akreditace MV: připravujeme

Přednášející:

  • JUDr. Adam Furek, vedoucí oddělení legislativně právního, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, Ministerstvo vnitra ČR
    Téma: Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., které informace musí být žadateli poskytnuty – příklady z praxe

  

Kontaktujte nás pro bližší informace, poskytneme Vám odpovědi:
 +420 222 511 152